Sněženky a machři po čtyřicítce

Sněženky a machři po čtyřicítce

Stůl je zahalen hustým cigaretovým dýmem. Skrze něj létají slova, z nichž "vole, vole" patří k mírnějším. Je třeba vydržet, pánové Michal Suchánek, Václav Kopta a Jan Antonín Duchoslav se dobře baví. Mají důvod k radosti. Do kin přichází pokračování jejich slavného filmu Sněženky a machři.

 

V čem se lišilo natáčení Sněženek a machrů před pětadvaceti lety a teď? Užili jste si na horách zase legraci, nebo jste po natáčení večer ujížděli zpátky do Prahy, protože vás už večírky nebaví a máte spoustu povinností?
Suchánek: Když jsme natáčeli kdysi, neměli jsme vůbec žádné starosti, takže je jasné, že jsme si to víc užili. Tehdy bylo podstatný, že jsme vypadli ze školy. 

 

Michal s Václavem byli vybráni na natáčení v době, kdy byli studenty konzervatoře, ale jak se do filmu dostal student gymnázia? Je pravda, Antoníne, že vás původně filmaři nevybrali, tak jste se jim tam poněkud vetřel?
Duchoslav: Nezván, nečekán, přišel jsem na konkurs. Já jsem totiž neustále celou školu provokoval tvrzením, že ze mě bude filmový režisér. Když přišli filmaři a vybírali vhodné typy, spolužačky se smály, že mě, rejžu, nevybrali. Když jsem zjistil, že konkurs je místo odpoledního vyučování, šel jsem tam s holkama, které pozvali. A byl jsem vybrán.

 

Zamávalo s vámi, když se Sněženky a machři stali úspěšným filmem a vy v šestnácti známými herci?
Duchoslav: Bylo to jiné než dneska. Občas na nás někdo pokřikoval na ulici, ale tím to skončilo. V Rudým právu vyšel jeden článek, že takový film je, další v Kinorevue a konec. Časopisy jako dnes nebyly, takže se z nás Agáty Hanychové nestaly.
Kopta: Asi jsem byl marťan, ale fakt jsem to nijak neprožíval. Jen jednou se mi stalo, že jsem nastoupil do autobusu plného holek z ekonomky. Bylo to v době, kdy film běžel a já se ocitl v autobuse, kde bylo asi sto padesát praštěnek. Nějak mě identifikovaly. Jel jsem s nimi až na konečnou.
Suchánek: Fakt? Tak to my bychom tou linkou zřejmě jezdili pravidelně.
Duchoslav: A na konečné bychom už byli svlečení.
Kopta: Tak mně to teda stačilo jednou. Byl to očistec. Já byl hodně stydlivej a plachej.

        

Pamatujete si, jaký honorář jste tehdy za film dostali?
Duchoslav: Kolem deseti tisíc korun. Ovšem v tom bylo započítaný i to, že jsem hrál kompletně ve svých hadrech.
Suchánek: To já taky, všechno jsem měl svoje.
Kopta: Já neměl nic. Ocitl jsem se poprvé na horách, takže jsem žádné hadry na lyžování neměl.


Petrova bouda